Léčebné terapie

"Nepokládám se za léčitele, vím, že tuto možnost máme všichni. Já ji jen používám"

Na myšlenky se můžeme podívat jako na impulzy, jež dokáží udržet tělo ve zdraví a nebo mu způsobit nemoci. Vědecky to však dokázat nelze, protože současná věda je na myšlenky krátká. Neumí je změřit ani zvážit či nějakým způsobem uvidět. Pouze víme, že nám jdou hlavou. Ovšem že by nějaký druh myšlenek mohl ohrozit naše zdraví, to je pro mnohé science fiction.

Příčinu nemocí hledáme vně sebe. Slovo "zodpovědnost" nám moc neříká. Nevíme, že jsme za své tělo plně zodpovědní. Že to, co se na něm a s ním děje, je naše dílo: výsledek každodenního přemýšlení. Mnohdy až vlivem nemocí si docházíme k hlubším poznatkům o sobě, vidíme v čem jsme se mýlili. Není však výjimkou, že člověk raději předčasně zemře, než aby vykročil blíž k Pravdě.

Stůněme proto, že jsme zapoměli, kdo jsme. Možná je na čase si připomenout více, nežli co nám zprostředkovává věda: že jsme obdařeni duchovní podstatou- a z ní pro nás mnohé vyplívá. Když se takto hlouběji na své životy podíváme, vyjdeme vstříc svému zdraví. A lékaři s námi nebudou mít tolik práce...

PROČ JSME NEMOCNÍ?

Vždy, když je třeba se léčit, znamená to, že máme zároveň potřebu někomu odpustit. Když nejsme schopni odpustit, přijde nemoc. Příčinou nemoci je také nedůvěra nebo trauma. Ve vyspělém světě je to však také velmi často snaha všechno kolem sebe ovládat, což zpětně negativně ovlivňuje naši emoční hladinu. Člověk pak není šťastný, protože když se snaží mít stůj co stůj všechno kolem pod kontrolou a všechno a všechny ovládat, snaží se manipulovat i partnerem, a to svědčí o jediném – o tom, že v sobě má hodně strachu. A to pak může způsobit nemoc.

Nejméně deset tisíc let lze doložit existenci lidské civilizace. Nemoc provázela lidstvo odjakživa, protože zdraví je především stavem fyzické a psychické jednoty o níž byla a je nouze. Nikdo z nás nebyl a také nebude po celý život zdráv, protože pak by jeho pobyt na světě neměl žádný smysl. Jsme-li nemocní, jsme korigováni a harmonizováni. Příznak nemoci promítnutý v naší fyzické schránce je volání našeho nitra, na něž jsme případně už delší dobu dosud nebrali velké ohledy, o pomoc, o rychlou, konkrétní a efektivní korekci a výzvu k další cestě vpřed.

Kombinací léčebných přístupů alopatického (pomocí medikamentů) a analytického (luštění příčiny zjevení příznaků) se sice zabývá psychosomatická medicína, ale nikoli vždy v takové míře, aby změnila masový postoj pacientů k příčinám zjevení nemocí a ke způsobu jejich léčení, jenž je také v České republice prefabrikován od našeho raného dětství díky zkušenostem z terapie aplikované nejčastěji obvodním lékařem.

Každý z nás si ještě vzpomene na časy, když se jako dítě cítil nemocen a matka jej odvedla k lékaři. Ten automaticky předepisoval acylpyrin při prostém nachlazení a zvýšené teplotě nebo antibiotika při silné angíně a vysoké horečce. Když se zjevila rýma, předepsal lékař například sanorin, nepříjemně svědící kopřivku zaháněl vitakalciem.

Vždycky se nás zeptal, co nám chybí, což v češtině znamená totéž, jako proč jsme onemocněli. Nikdy se nás nezeptal, co nám přebývá, čeho máme příliš. Na to se naopak ptají buddhističtí lékaři, kteří se nemocného pokoušejí zbavit škodlivého nadbytku (jídla, pití, majetku, psychického napětí, nadměrného tlaku ega).

Praxe dětských lékařů se nám jevila jako jedině správná a dokonale funkční, protože povětšinou po určité době zabírala. Jenže v dospělosti, a to i v případě velice těžkých chorob, pacient ze stejného zorného úhlu předpokládá, že lékař se stejnou rutinou předepíše léky, které také spolehlivě zaberou, a příznaky nemoci poslušně zmizí. Mělo by postačit, když je pacient podle předpisu spolkne, vypije sklenici vody a pak už jen očekává efekt uzdravení. Často je však nesmírně překvapen, když k tomuto efektu nedojde nebo naopak nastává zjevení dalších a ještě bolestivějších příznaků. Optimismus osvojení v dětství bere rychle za své.

Jako dospělí, zralí či stárnoucí lidé se totiž už význačeji či destruktivněji proviňujeme na své psychice, která nás pak důsledněji a bolestivěji nabádá ke korekci. Jestliže korekci neprovádíme a ani netušíme, že bychom měli řešit problémy s korekcí spojené, pak se nemoc projevuje úporněji, zákeřněji, bolestněji a nesmlouvavěji.

PŘEDČASNÁ SMRT NENÍ NÁHODA 

Předčasná smrt následuje až po naprostém odcizení a nesouladu jednotlivých pater psychiky a fyzička (celé bytosti), když pacient dospěje do situace, v níž se mu zdá, že už je pouhým tělem, a nebo se na svoje tělo dívá jako na zrádce a nepřítele. Předčasná smrt je důslednou rezignací celé naší bytosti na nesmyslnou válku, kterou (aniž jsme to povětšinou zpozorovali, i když jsme případně velice trpěli) vedla sama se sebou. Naše bytost umírá předčasně (zbytečně), protože nechce a už ani nemůže pokračovat v tomto vyčerpávajícím bratrovražedném zápasu.

ČAKRY

Čakry slouží v systému energií člověka jako přijímací stanice, transformátory a rozdělovače prány různých frekvencí.
Přijímají, buď přímo nebo prostřednictvím nádí, životní energii z vibračních poté, ze svého okolí, z kosmu a ze zdrojů, které leží u základů každého projevu tvoření, transformují ji do frekvencí, které jsou zapotřebí k udržování a rozvoji nejrůznějších oblastí lidské bytosti, a opět prostřednictvím nádí jim tuto energii předávají. Kromě toho vyzařují energii do okolí. Tímto systémem je člověk v bezprostřední interakci se silami, které působí na různých úrovních bytí v jeho okolí, v kosmu a u základů všeho tvoření.

Některé staré texty udávají počet čaker až číslem 88 000. To znamená, že na lidském těle není téměř místa, které by nebylo citlivým orgánem pro přijímaní, přeměnu a opětovný výdej energie. Většinou jsou to však čakry malé a hrají v celém systému pouze dílčí roli. Existuje asi 40 vedlejších čaker většího významu. Nejdůležitější z nich jsou v oblasti sleziny, na šíji, na dlaních a na chodidlech. Sedm hlavních čaker, které se nacházejí podél vertikální osy těla na jeho přední straně, je tak rozhodujících pro všechny nejdůležitější funkce lidského těla, duše i ducha.

Vlastní sídlo mají čakry v éterickém vibračním poli. Podobají se trychtýřovitým květním kalichům s rozdílným počtem okvětních lístků. Ve východní tradici jsou proto často označovány jako lotosové květy. Rozdělení květů na jednotlivé lístky znázorňuje kanálky energie, nádí, kterými energie proudí do čaker a kterými je vedena dál do vibračních polí. Jejich počet je od čtyř takových kanálků u první čakry až k tisíci kanálků sedmé čakry na temeni hlavy.

Od prohlubně ve středu každého květního kalichu vede kanálek, jakýsi stonek květu čakry, směrem k páteři a vniká do ní. Spojuje čakry s nejdůležitějším kanálem energie zvaným sušumna, který prochází páteří a pokračuje dál až k temeni hlavy.
Čakry jsou v neustálém otáčivém pohybu. Této vlastnosti vděčí za své jméno – „čakra“ v sanskrtu znamená „kolo“. Otáčivý pohyb těchto „kol“ způsobuje, že energie je vtahována do vnitra čaker. Když se změní směr otáčivého pohybu, energie proudí z čaker ven.

Čakry většiny lidí mají obvykle průměr asi 10 cm. V každém centru energie jsou vibrace všech barev, avšak jedna barva (odpovídající hlavní funkci této čakry) vždy dominuje. Při pokračujícím rozvoji člověka se čakry rozšiřují a frekvence vibrací se zvyšují. Také barvy čaker jsou jasnější a zářivější.

Velikost a kmitočet vibrací čaker určují množství a kvalitu energií, které jsou čakrami přijímány ze zdrojů různého druhu. Jsou to energie z kosmu, z hvězd, z přírody, ze záření všech věcí a bytostí v našem okolí, z našich vibračních polí, ale také z neprojeveného prazákladu všeho bytí.

Tyto energie jsou přiváděny k čakrám částečně kanály nádí, částečně proudí do čaker přímo.
Čakry však přijímají také přímo ty vibrace z okolí, které odpovídají jejich momentálním frekvencím. Tak nás spojují svými různými funkcemi s děním v našem okolí, v přírodě a v kosmu tím, že slouží jako „antény“ pro celý frekvenční rozsah energie. Čakry můžeme také považovat za smyslové orgány vibračních polí (energetických těl). Naše fyzické tělo se svými smysly je „vozítko“, přizpůsobené životním zákonitostem na naší planetě, s jehož pomocí obstojíme ve vnějších oblastech života, a s nímž zároveň můžeme realizovat na Zemi naše vnitřní hodnoty a vědomosti. Čakry slouží jako přijímače pro všechny frekvence energií a informací, které jsou mimo rozsah našich smyslů. Jsou branami, které nás spojují s neohraničeným světem jemnějších energií.

Čakry ale také vyzařují energii přímo do okolí, a mění tak jeho atmosféru. Čakrami můžeme vyzařovat léčivé vibrace stejně jako vědomá či nevědomá poselství a ovlivňovat tak lidi, situace i hmotu v pozitivním i negativním smyslu.
Abychom dosáhli vnitřní celistvosti a s ní spojené síly, tvořivosti, poznání, lásky a spokojenosti, musí být všechny čakry otevřené a musí harmonicky spolupracovat. To je však dáno jen málo lidem. Bývá pravidlem, že jednotlivé čakry jsou aktivovány rozdílně, a to většinou jen ty nejnižší dvě. U osob, které zaujímají význačné společenské postavení nebo jsou nějakým způsobem hodně vlivní, je často abnormálně aktivní i čakra třetí (solar-plexu). U lidí lze nalézt nejrůznější kombinace otevřených, zablokovaných a jednostranně fungujících čaker. Tyto stavy se během života mění, protože v různých časových obdobích jsou vždy důležitá jiná životní témata.

Vědění o čakrách se může stát neocenitelným pomocníkem sebepoznání, vést k získání všech důležitých schopností a dopřát si tím naplnění a radost v životě.

1. ČAKRA (KOŘENOVÁ)

je spojená s živelností a individualitou. Spojuje nás s psychickým světem a uzemňuje nás. Nevyrovnaná kořenová čakra znamená, že náš život je orientovaný příliš mnoho na materiální hodnoty a majetek. Když je kořenová čakra otevřená a v rovnováze, je člověk propojený se zemí a přírodou a pozná, co je opravdu důležité.

2. ČAKRA (SAKRÁLNÍ)

je úzce spojená se sexualitou, divokou smyslnou touhou, nespoutanou vášní a erotickou fantazií. Tato čakra reguluje naši sexualitu, odpovídá za mužskou nebo ženskou sexuální energii. Nevyrovnaná sakrální čakra může brzdit naší sexuální aktivitu a kreativitu a ohrožovat naplnění našich vztahů. Když je sakrální čakra otevřená a v rovnováze, tvořivost, láska k životu a lidem kolem nás plyne a vaše city jsou skutečné, ryzí a přímé.

3. ČAKRA (SOLAR PLEXUS)

je známá jako čakra vnitřní síly, dynamiky, energie a schopnosti posilovat vnitřní já. Kontroluje a reguluje naše vztahy k ostatním. Kdyby tato čakra nebyla v rovnováze, naše vztahy s ostatními bychom byli schopni vnímat jen zkresleně a nereálně. Když je Váš solar plexus otevřený a uvolněný, jste schopni vidět jasnýma očima, kdo jste a jaké je Vaše místo ve světě a vesmíru. Jste v souladu se sebou samými i ostatními.

4. ČAKRA (SRDEČNÍ)

je spojená s bezmezným citem, soucitem, empatií a láskou. Ovlivňuje naše vztahy k sobě samým, k druhým i k okolnímu světu. Srdeční čakra je centrem celého systému čaker. Spojuje nejnižší psychická a emocionální centra s nejvyššími spirituálními a mentálními centry naší osobnosti. Nevyrovnaná srdeční čakra znamená, že neustále vyhledáváme uznání ostatních, obáváme se odmítnutí, ale také se bojíme závazků a uniká nám skutečné naplnění našich vztahů. Otevřená a vyrovnaná srdeční čakra znamená, že dokážeme cítit opravdovou lásku a soucit k druhým i k sobě sama. Cítíme se být spojeni s živými bytostmi a dokážeme dojít k vzájemnému pochopení a souznění duší.

5. ČAKRA (HRDELNÍ)

napomáhá komunikaci a jasnému vyjadřování. Pokud by naše hrdelní čakra byla nevyvážená, znamenalo by to závažnou překážku naší schopnosti efektivně a otevřeně komunikovat s naší vlastní myslí a tělem, stejně tak, jako s naším vnitřním já i s lidmi kolem nás. Otevřená a vyrovnaná, správně fungující hrdelní čakra znamená, že se dokážeme vyjádřit a projevit a jsme schopni upřímně a otevřeně sdělovat své slabosti a silné stránky.

6. ČAKRA (TŘETÍ OKO)

je spojená s jasným viděním světa kolem nás a také našeho vnitřního světa. Tato čakra nás spojuje s intuitivní částí a napomáhá nám otevřít se našemu vyššímu vědomí a skrytým schopnostem našeho podvědomí. Nevyvážená čakra třetího oka znamená, že jsme až příliš zaměřeni na vědomou část naší mysli a nejsme schopni slyšet hlas našeho podvědomí a vnímat naší intuici ani vyšší smysl situací a věcí kolem nás. Otevřené třetí oko napomáhá vizualizaci našich cílů při meditaci. Navíc v kombinaci se srdeční čakrou může výrazně přispět k našemu uzdravování.

7. ČAKRA (KORUNNÍ)

je spojena s naší identitou, jedinečností a souladem. Spojuje nás s energií universa a s naším vyšším vědomím, umožňuje nám přijímat pozitivní energii z našeho okolí a nechat ji plynout ostatními čakrami. Při meditaci můžeme cítit a představit si energii, která plynule protéká naší korunní čakrou směrem dolů přes kořenovou čakru do země. Nevyrovnaná korunní čakra nám neumožní naplno využít celý náš duševní a fyzický potenciál a my nejsme schopni dosáhnout našich cílů. Jedině plně otevřená korunní čakra nám umožní najít své opravdové já, nikoliv to fyzické, ale duchovní. Díky této čak ře můžeme zůstat otevřeni novým možnostem a dojít k pochopení, porozumění a souladu s vlastním já.

VYROVNÁNÍ ČAKER JE MEDITAČNÍ A VIZUALIZAČNÍ PRAKTIKA, KTERÁ SLOUŽÍ K OTEVŘENÍ A VYČIŠTĚNÍ VŠECH ČAKER A UMOŽŇUJE NÁM CÍTIT A VNÍMAT LÉPE SVĚT KOLEM NÁS. KDYŽ BUDOU VAŠE ČAKRY V ROVNOVÁZE, BUDETE SE CÍTIT ENERGIČTÍ A BUDE PRO VÁS SNAŽŠÍ DOSTÁT SVÝM SCHOPNOSTEM A DOSÁHNOUT CÍLE.

Dárek zdarma

Chcete vědět více o základních principech Feng Shui ve všech oblastech svého života? Můj ebook plný informací a rad Vám zašlu zdarma na Váš email.

email
PŘIDEJTE SE K NÁM


ROZHOVOR - Zlatý věk


ROZHOVOR - Cesta k harmonii